Po velkoměstech typu Řím čí Banská Bystrica jsem zavítal do další evropské metropole a to do Athén, hlavního města Řecka. Včetně mě se našlo dalších 7 dobrodruhů, kteří si tuto příležitost nechtěli nechat ujít. Jen tato okolnost předurčuje tuto akci ke skvělému zážitku.

Jak jsme si to naplánovali...

Díky levným letenkám z Bratislavy jsme se dostali do cílové destinace za příjemných 1 730 Kč. Bydlení v centru města, v 8 lidech přes Airbnb ke snu dalo by se přirovnat - lidových 2 050 Kč za 5 nocí/os. Prvotní plán zněl jasně: moře, Archeologické Národní Muzeum a Akropolis (jedna z mála řeckých památek, která není zdemolovaná úplně, ale jen z poloviny). Zbytek času jsme se rozhodli improvizovat a plánovat až na místě.

Tak jsme (skoro) tady

Naše letadlo mělo dosednout cca 23:10, což je 20 min před poslední jízdou metra (modrá linka - M3) do centra města. A to se nám navíc cestou do letadla záhadně ztratila z jednoho kufru nálepka určující, že má příruční zavazadlo jít do zavazadlového prostoru a ne do kabiny.

Jak to s letadly občas bývá, neletělo úplně na čas. Na hodinách svítilo 23:27 a v poloběhu jsme přišli na to, že metro nestíháme -> jedeme autobusem. Cena (8 €) je sice nižší než za metro (10 €), ale komfort je úplně jinde.

Jak metro, tak autobus vás dovezou na náměstí Syntagma (ΣΥΝΤΑΓΜΑ), což je víceméně centrum města. Odtud jsme pokračovali pěšky na ulici Marni, kde jsme měli zajištěné ubytování.

Začínáme

Po probuzení minimálně mě čekalo mírné překvapení. Řecko = východní Evropa. Minimálně ta část města ke jsme bydleli. Graffiti, smrad, hluk... ale to samozřejmě houževnatého středoevropana neodradí.

První den jsme se rozhodli vydat na největší "atrakci" a to Akropolis. Jedná se o největší akropoli, čili opevněný komplex řeckých budov na vyvýšeném místě, na světě. Kdo by to byl řek, že takové místo bude zrovna tady. Víc než hodinová fronta na vstupenky však naše touhy spatřit toto místo, instantně odsunula na následující den. Místo toho jsme zamířili do muzea Akropolis, do Chrámu Dia Olympského a na Panathinaiko (stadion postavený celý z mramoru). Důležitý poznatek - v druhé ze zmíněných památek koupíte lístek na většinu athénských památek (včetně Akropolis) za 30 € a to zcela bez fronty (jupí, čeká nás Akropolis bez čekání!).

Ouha, že by komplikace?

Jaká pošetilost. Lístek sice máme, ale jelikož se Řekům nelíbí jejich školská reforma, rozhodli se během naší dovolené k třídenní stávce. Některé památky (včetně Akropolis!) jsou zavřené a nefunguje městská hromadná doprava. Ne že bychom ji potřebovali, ale měl jsem neskutečnou potřebu tuto informaci zmínit. Improvizujeme a míříme na nejvyšší bod Athén a to Lycabettus. Můžete odsud spatřit víceméně celé město a za nepříliš dlouhý výšlap to stojí. Ti, kteří nejsou s turistikou kamarádi, mohou využít lanovky (6 €). Cestou jsme poznali i příjemnější stránku tohoto města, a to bohatší čtvrtě. Prostor, čisté ulice, fontány, stromy...

Brány mocné dominanty se nám otevírají

Sláva! Do třetice všeho dobrého jsme vylezli na kopec, kde Acropolis stojí a konečně jsme byli vpuštěni. Největší stavbou v komplexu je hlavní chrám Parthenón, který byl postaven jako pocta bohyni Athéně. Kromě něj si můžete prohlédnout Dionýsovo divadlo nebo třeba chrám Erechteion.

Blížíme se do finále

Dalším se zajímavých míst je Ancient Agora. Pod agorou si představte centrum, kde se v dávných obdobích (hlavně v antice) scházela inteligence (filozofové, učitelé, politici). Mnoho zeleně lemují stavby s mimořádnými sloupovími.

Ještě se dovolím zmínit jednu zajímavost a tou je Národní archeologické muzeum. Moc jsem si od něj nesliboval, ale nakonec jsem byl nadšený. Můžete zde najít sochy, sošky, sarkofágy, vázy, šperky, obrazy, knihy - vše rozděleno podle historických období. Trošku mě mrzelo, že většinu expozice osvětluje žluté světlo a nikoli bílé, takže fotky vypadají, jak by byly vyfoceny kalkulačkou.

Jídlo

Peckovní. Určitě musíte vyzkoušet:

• gyros, kebab
• tzatziki, řecký salát
• hummus
• grilovaná feta s medem a sezamem

Cena za oběd se pohybuje kolem 8-10 €. Většinou vám na stole automaticky přistane i voda a pečivo. Někdy zdarma, někdy si je musíte zaplatit. Vzhledem k našemu počtu jsme dostali i hezkou nabídku na "průchod řeckou kuchyní" za 10 €/os. Jednalo se o restauraci Arcadia, kterou určitě můžu doporučit. Hned vedle další skvělá záležitost a to Londi.

Doprava

Ačkoli lze koupit 3-denní jízdenka na všechny typy hromadné dopravy (kromě jízdy na letiště), památky jsou tak blízko, že všude dojdete pěšky. Kromě letiště jsme jeli metrem pouze jednou a to na pláž. Jízdenka stojí 1,4 € a je platná 90 min.

(... debata, o tom že 40 Kč za lístek na metro je celkem dost...) V Brně když si koupíš dvě jízdenky po 20 Kč, tak se ani tak k moři nedostaneš.

Kam k vodě

Athény disponují několika plážemi, přičemž některé jsou placené. My jsme si na naše vodní radovánky vybrali jednu z těch, která je zdarma a to Kalamaki. Pláž je přes noc zavřená, takže tady není nepořádek. Docela blízko se nachází přístav Pireus, takže jsme počítali s tím, že moře nemusí být úplně nejčistší, ale naštěstí jsme se pletli. K pláži se dostanete buďto metrem M1 (zelená linka) přičemž ve stanici Faliro (ΦΑΛΗΡΟ) přestoupíte na tramvaj T3, která jede podél pobřeží, nebo z náměstí Syntagma trajmvajemi T4 a T5.

Resumé

Nemůžu si odpustit porovnání s Římem. V obou městech je strašný nepořádek. Obě jsou celkem drahá, ačkoli Řím trochu více. Hlavní problém Athén - moc tu toho není. Za pár dnů stihnete všechno podstatné. Řím je oproti tomu jedna velká památka a tak budete mít pořád kam jít.

V Athénách umí úplně každý (ano i šedesátiletá paní někde v krámku), alespoň v minimální míře, anglicky. Rozhodně tady nehledejte velké fastfoodové řetězce, na které jsme minimálně v ČR celkem zvyklí. Kupříkladu McDonald's jsme zahlédli jen jednou - palec nahoru.

Jedna návštěva za život asi stačí. Fin.