Včera jsem navštívil další akci pořádanou brněnským GuGem a to "Networking for Geeks" (G+ událost). Hlavním tématem této "přednášky" byly komunikace, seznamování, vztahy a posilování sebejistoty. Sice byla přednáška v angličtině, což mohlo spoustu potenciálních návštěvníků odradit, ale přednášející byla charismatická Američanka, delší dobu žijící v ČR, Jeanne Trojan. O organizaci se stejně jako na Google I/O Extended starali knihovníci, tentokráte však v jiném zastoupení. Celé se to odehrávalo v celkem útulných prostorách Fakulty filosofické Masarykovy univerzity.

Po mírném seznámení se s prostory fakulty jsme 4 minuty před začátkem s kolegou dorazili do kýžené „posluchárny“ J22. Posluchárna v uvozovkách, protože jsem zvyklý na posluchárny pro 100 a více lidí. Tohle byla klasická středoškolská třída pro 25 lidí. Kupodivu jsme zde byli jako první.

Po tom co jsme se usadili, jsme byli upozorněni, že bychom si na svá místa neměli zvykat (tohle jsme si několikrát v průběhu přednášky ověřili). Zpočátku nám Jeanne sdělila několik vlastních zkušeností o tom, že kdysi byla hrozně stydlivá, když přišla do baru, povídala si jen s obsluhou aj.  Takové chování ji prý připravilo o spoustu příležitostí, které by seznamováním se s jinými lidmi získala. Jádrem přednášky bylo poradit nám, jak, kdy a proč se vůbec seznamovat. Nedá mi to a o pár postřehů se podělím.

Hlavním skupinou lidí, se kterými jde navazovat kontakt jsou „loners“ - osamělí postávající lidé, často koukající do mobilu. Sledováním mobilu dávají okolí najevo, že jsou zaneprázdnění, ačkoli ve skutečnosti nejsou. Při této příležitosti jsme si prakticky vyzkoušeli, jak je možné se s lonery seznámit. Lonery jsme navzájem hledali a představovali se.

Další skupinou, která může dopomoci k získání nových kontaktů, jsou „organizators“, tedy pořadatelé různých akcí či párty. Jejich cílem je, aby se všichni na akci bavili, užívali si ji. Proto budou určitě rádi, když je zastavíte s prosbou, jestli by vás s někým seznámili.

Třetí skupinou jsou „speakers“. Přednášejícím se prý velmi líbí, když za nimi po jejich přednášce příjdete a zajímáte se o prezentované téma, často tedy o jejich práci nebo koníček. Z opačné strany, jako přednášející můžete očekávat, že lidé budou za vámi chodit sami. Stačí čekat.

Na závěr si pro nás Jeanne připravila tu největší lahůdku. Měli jsme si představit situaci, když vejdeme do baru, nikoho neznáme, nikde žádný loner a všichni si povídají ve skupinkách. Co teď? Zazněla „kouzelná“ věta: „May I join you?“. Přijít ke skupince lidí a požádat o připojení se? Ano, možná to zní divně. Minimálně pokud se nacházím v roli připojivšího se. Kdybych ale byl členem skupinky já a někdo mě požádal, zdali se k nám nemůže přidat, určitě bych souhlasil. V tomhle ohledu by mi to divné nepřišlo. Stačí se tedy odhodlat. Znovu jsme si vše mohli ověřit v pseudorealitě, tak že jsme mezi různými skupinkami přecházeli a seznamovali se s dalšími a dalšími lidmi. Nejdůležitější ovšem bylo uvědomění si, že jsme všechno činili z vlastního rozmyslu, akorát jsme měli leadera, který nás vedl.

Chtěl bych brněnskému GuGu opět poděkovat za super akci. Potkal jsem spoustu zajímavých lidí a dozvěděl se spoustu zajímavých věcí. Už se těším na nadcházející akce „Science for Geeks“. Zároveň bych chtěl vzkázat těm, co se přihlásili a nedošli: „Shame on you!“. Bylo mi líto, že dorazilo jen kolem 12 lidí, navíc když to nic nestojí. Snad to příště bude lepší.